Extrémně vytrvalostní sporty

Charakteristika: dlouhodobé zatížení 2 hodiny a více, téměř výhradně aerobní získávání energie z tuků (z počátku ze svalového glykogenu).

• triatlon
• maratón
• silniční cyklistika
• dálkové plavání

Svým charakterem navazuje na 4. skupinu, ale s ještě delší dobou zátěže. Výkonnost v extrémně vytrvalostních sportech je přímo závislá nejenom na objemu tréninku, ale i na kvalitě výživy. Použití iontových nápojů je ve vytrvalostních sportech notoricky známé a zcela běžně používané, ale tyto nejsou samospasitelné, řeší pouze pitný režim se zanedbatelným přívodem energie o nějakém přísunu bílkovin ani nemluvě. Používání „ionťáků“ v průběhu závodu je bezpodmínečně nutné, ale jejich použití nemůže nijak výrazně ovlivnit výkon v případě, že závodník nemá dostatek glykogenových rezerv. Čím vyšší má sportovec glykogenové zásoby, tím vyšší má šanci na úspěch. Dostatek glykogenových zásob mu umožňuje vyšší tempo činnosti a zároveň dochází k oddálení vyčerpání glykogenových rezerv ve svalu. Je známo, že maratónci prožívají zhruba po 90 minutách běhu tak zvaný „náraz do zdi“, to je moment, kdy dochází k vyčerpání právě těchto glykogenových zásob a organismus musí přejít téměř stoprocentně na aerobní získávání energie z tuků. Právě tento přechod na aerobní získávání energie téměř výhradně z tuků sníží výkon. Čím déle se podaří tento okamžik oddálit, tím má vytrvalostní sportovec šanci na lepší výsledek. Přestože organismus při těchto extrémně vytrvalostních sportech využívá především energie z tuku, tak množství a hladina svalového glykogenu je i pro tento výkon limitující. Při naprostém vyčerpání glykogenu již běžec není schopen zrychlit a finišovat v závěru závodu. Při vytrvalostní činnosti rovněž nastupují i nouzové zdroje získávání energie (při nedostatku glykogenu) jako je glukoneogeneze (získávání energie – cukrů – rozpadem bílkovin). Tím dochází k destrukci svalové hmoty. Proto je velmi důležité tomuto jevu zabránit a poskytnout organismu dostatek větvených aminokyselin (BCAA), jejichž zapojením do energetického metabolismu jsou svalové bílkoviny ušetřeny. Je potřeba při provozování extrémně vytrvalostních sportů řešit v oblasti výživy dva základní problémy: maximální naplnění glykogenových zásob a zásobování organismu dostatečným množstvím větvených aminokyselin. Oba tyto zásadní problémy je možné zcela uspokojivě řešit použitím přípravků firmy Promil jak průměrnými, tak špičkovými sportovci.

A jaké schéma použití Vám doporučujeme?
I v tomto případě jako ve skupině vytrvalostních sportů se zaměříme především na dostatečný přísun sacharidů formou gainerů (ovšem i ty obsahují pro tuto skupinu sportů dostatečné množství bílkovin). Bohužel možnost jak zvýšit energetické rezervy pomocí sacharidů jsou dosti omezené: organismus dokáže uložit ve formě svalového a jaterního glykogenu pouze několik set gramů a pokud tuto kapacitu překročíme, přemění se sacharidy v tuk! A to rozhodně není žádoucí. V tomto případě příjem sacharidů snižte.

1. 1. Příjem gainerů místo snídaně (Laktofit 15 Gainer, Laktofit 25 Euro Gainer, Laktosport Energy for mass). Energetické potřeby extrémně vytrvalostních sportů jsou tak vysoké, že si rozhodně nemůžeme dovolit vynechat sacharidovou snídani. Pokud z časových důvodů to nezvládnete, tak použijte adekvátní množství proteinu.
2. 2. Příjem gainerů před tréninkem či závodem (viz přípravky 1). Jedna hodina před tréninkem či závodem je ideální doba na doplnění energie pomocí rychle stravitelných sacharidů.
3. 3. Příjem gainerů po tréninku (přípravky viz 1) je naprostou nutností pro dokonalé zotavení a doplnění vyčerpaných energetických zásob. Nebojte se použít množství sacharidů v rozmezí 1 až 1,5 gramů na 1 kg tělesné váhy a toto množství zkonzumovat v průběhu dvou hodin po tréninku či závodě.
4. 4. Druhá večeře před spaním použitím gaineru (přípravky viz 1). Spánek je ideální regenerační období a vzhledem k extrémní potřebě sacharidů je vhodné použití gaineru i v této době.

Podrobnější informace o doporučených přípravcích získáte „kliknutím“ na název přípravku. Veškerá doporučení jsou všeobecná a mohou existovat velké odchylky v použití přípravků vyplývající z odlišnosti každého jedince a jeho výkonnostní úrovně.

Skutečnost, že Laktofity mají svoje pevné místo ve výživě sportovců již od roku 1990, představuje tu nejlepší reklamu. Ale můžeme jít ještě mnohem hlouběji do minulosti, vždyť co může být lepším doporučením než dlouholetá tradice výroby syrovátkové bílkoviny založená v Promilu Nový Bydžov již v roce 1976! Přesto, že výroba původně nesloužila sportovcům, tak ti velmi rychle rozpoznali bezkonkurenční vlastnosti syrovátkového proteinového koncentrátu (WPC ) na zvýšení tvorby svalové hmoty a tak se stal velmi žádaným, byť v této době ještě ne obchodním, doplňkem sportovní výživy zvláště pro střediska vrcholového sportu v tehdejší ČSSR. Ale to vše je již minulost. V současnosti trh nabízí velmi široké spektrum výrobků Laktofit na jejichž vývoji a složení se podíleli významní čeští odborníci na sportovní výživu.